Zmrzlé bubliny.  Jak na ně jdu já....

 

Okouzlily Vás fotky mrznoucích bublin na internetu? Pojďte to zkusit také, jako relax je to k nezaplacení, můžete si kromě vytvoření vlastního zajímavého obrázku vyzkoušet i svou trpělivost. Zdaleka na ně nepotřebujete nejmodernější techniku, i když super makroobjektiv a tělo fotoaparátu, co zvládá fotky ve vysokém rozlišení práci jistě velmi ulehčí, není to pro tentokrát nezbytné.

Nepostradatelná je, tedy pokud nejste zaměstnanci mrazírenského podniku, pořádná zima. Mráz. Samec. Alespoň -5°C ale raději -15°C a pokud možno bezvětří.

Rukavice, dostatečně nabitá baterie, směs na foukání bublin, přibalit vyrovnanou trpělivost a můžeme se do toho pustit.

Protože jsem měla štěstí na krásných -11°C, vystačila jsem si z komerčně vyráběným dětským bublifukem, při vyšších teplotách je výhodnější si směs vytunit a případně namíchat svépomocí.

Příklad směsi: 35ml saponátu na 200ml teplé vody přimíchat 2 polévkové lžíce škrobu a 2 lžíce cukru. Důkladně promíchat a vychladit. Bubliny jsou hustší a méně praskají ještě před tím, než zmrznou.

Vůbec nepropadejte beznaději, že se Vám bubliny nebudou dařit hned napoprvé, chce to přeci jen grif a trpělivost.

 

Fotoaparát si připravte, odměřte expozici a buďte v pohotovosti, čas na vyfocení té správně mrznoucí bubliny se počítá na vteřiny. Jejich krása je neuvěřitelně pomíjivá a velmi rychle praskají. Pokud si vybavíte výraz o splasklé bublině, tak  tady je to více než příhodné. Prostě se Vám vyfouknou před očima.

Naprosto ideální je mít s sebou asistenta, toho dobráka, co pro Vaše bublinové potěšení promáčí rukavice v odkapávající saponátové směsi a na fotografa pak zbývá soustředit se na úhel, expozici, zaostření a postupující mrazovou kresbu na bublině. Pokud vykoukne sluníčko jste ve výhodě, mrazivé obrazce na povrchu jsou zřetelnější.

Možná se Vám stane, že si fotoaparát neví rady se správným zaostřením scény. Není divu, je to pro něj situace docela zapeklitá, kontrastu většinou nic moc a ostrých hran na takové mýdlové bublině příliš nenajdete. Pak nezbývá než přepnout na ostření manuální, výhodou je možnost živého náhledu. Já ze zvyku ostřím přes hledáček, oproti rastru na kinofilmových zrcadlovkách jsou ty digitální v jisté nevýhodě, nicméně jde to až do té doby, než si sklíčko hledáčku zafuníte samým soustředěním se na splaskávající bubliny v třeskutém mrazu.

 

Takže se nějakou dobu pekelně budete soustředit, zkoušíte varianty bublin a na kartě už se nám usídlily nějaké uspokojivé výsledky, docela vymrzlí se už těšíte do tepla domů. A hlavně jste zvědaví, jak to dopadlo, jestli ještě dnes nahrajete na svůj instagram tu nejúžasnější zmrzlou krásku…. Tak a teď je čas na uvaření teplého čaje a svou fotobrašnu mezitím nechte uzavřenou v chladné předsíni nebo alespoň co nejdál od topení. Rozdíl teplot při přechodu může být klidně 30°C. Teď, ačkoliv je to tak lákavé, rozhodně svého miláčka z brašny nevytahujte a dejte mu čas a srovnání teplot. Zabráníte tak kondenzaci vlhkosti na sklech, čipu a kdovíčem důležitém ještě ….. Přibalit s sebou trpělivost byla přece jedna z položek v návodu, jak na zmrzlé bubliny.